|
| |
|
|
Problematika mlčenlivosti a oznamovací povinnosti v nízkoprahovém zařízení pro děti a mládež a na orgáně sociálně - právní ochrany dětí
Jelínková, Nikola ; Nová, Monika (vedoucí práce) ; Mlejnková, Kristýna (oponent)
Diplomová práce na téma Problematika mlčenlivosti a oznamovací povinnosti v nízkoprahovém zařízení pro děti a mládež a na orgáně sociálně-právní ochrany dětí je členěna do dvou hlavních částí, teoretická část a část empirická. Teoretická část obsahuje šest kapitol a podkapitol, které pojednávají o sociální práci, sociálním pracovníkovi jako takovém, specifikují sociální službu nízkoprahové zařízení pro děti a mládež a orgán sociálně-právní ochrany dětí. Dále pojednává o oznamovací povinnosti a povinné mlčenlivosti. Empirická část obsahuje informace o výzkumu k dané diplomové práci a interpretuje jeho výsledky. Cílem práce je zjistit, zda se sociální pracovníci v nízkoprahových zařízeních pro děti a mládež a na orgánech sociálně-právní ochrany dětí při řešení konfliktu povinné mlčenlivosti a oznamovací povinnosti řídí spíše etickým hlediskem nebo hlediskem právním. Výzkumná otázka byla stanoveno takto: Jakým hlediskem se při řešení konfliktu oznamovací povinnosti a povinné mlčenlivosti řídí sociální pracovníci v nízkoprahových zařízeních pro děti a mládež a sociální pracovníci na orgánech sociálně- právní ochrany dětí? Hypotézy jsou následující: H1: Sociální pracovníci v nízkoprahových zařízeních pro děti a mládež se při své práci řídí spíše etickým hlediskem než hlediskem právním. H2: Sociální...
|
|
|
Praní špinavých peněz
Janeček, Miroslav ; Kohajda, Michael (vedoucí práce) ; Kotáb, Petr (oponent)
Resumé Praní špinavých peněz můžeme definovat jako proces přeměny výnosů z nelegální činnosti na legitimní peníze nebo jiná aktiva nebo jako postup, jehož cílem je zakrýt původ a vlastnictví prostředků, které pocházejí z nelegální činnosti. Jeho hlavní fáze jsou umístění, vrstvení a integrace. Hlavními zdroji špinavých peněz jsou obchod s drogami, kuplířství, obchod se zbraněmi, vydírání, loupeže a majetkové trestné činy. Cílem této práce je analýza boje proti praní špinavých peněz z hlediska finančněprávního a institucionálního, vyhodnocení jeho úspěšnosti a formulace vlastních názorů na možné zlepšení jednotlivých prvků systému. První část práce se zabývá samotným pojmem praní špinavých peněz, jeho fázemi a znaky a historií. V druhé je analyzována právní úprava na mezinárodní, unijní a vnitrostátní úrovni. Pozornost je věnována především AML směrnicím a zákonu o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Hlavní povinnosti, které stanoví směrnice a AMLZ povinným osobám, jsou povinnost identifikace, kontrola klienta, uchovávání informací, oznamování podezřelých obchodů, odklad příkazu klienta, tvorba systému vnitřních zásad a školení zaměstnanců. Poté následuje charakteristika jednotlivých orgánů a institucí bojujících s praním špinavých peněz. Z mezinárodních...
|
|
|
Oznamování trestných činů a jeho kriminologický význam.
Kubínová, Aneta ; Hořák, Jaromír (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Aneta Kubínová: Oznamování trestných činů a jeho kriminologický význam, 2016 Abstrakt: Trestní oznámení je nástrojem trestního práva, který umožňuje veřejnosti účastnit se na potlačování kriminality. Kromě toho je trestní oznámení nejčastějším prostředkem, jak se orgány činné v trestním řízení dozvídají o spáchání trestných činů. Tato práce má za cíl analyzovat institut trestního oznámení v České republice, při čemž objasňuje jak práva a povinnosti oznamovatele, tak práva a povinnosti orgánů činných v trestním řízení související s oznamováním trestných činů. Práce je rozdělena do šesti kapitol. První kapitola se věnuje základním principům úpravy trestního oznámení v českém právu. Její podkapitoly se zaměřují na principy trestního práva relevantní pro podání trestního oznámení, registrovanou a latentní kriminalitu a postavení oběti trestného činu při podávání trestního oznámení. Druhá kapitola shrnuje právní úpravu trestního oznámení v právním řádu České republiky. Její podkapitoly se zaměřují na trestní oznámení jako podnět k zahájení trestního stíhání a náležitosti formy a obsahu trestního oznámení. Třetí kapitola analyzuje přípravné řízení vyvolané podáním trestního oznámení. Její podkapitoly se zabývají postupem před zahájením trestního stíhání, vyšetřovací fází a zkráceným přípravným řízením. Čtvrtá...
|
|
|
Srovnání systémů sociálně - právní ochrany dětí v České republice a ve Finsku
Dobešová, Anežka ; Žáčková, Hana (vedoucí práce) ; Čedík, Miloslav (oponent)
Diplomová práce stručně popisuje základní pojmy, mezinárodní dokumenty a legislativu související se sociálně-právní ochranou dětí. Více do hloubky se zabývá jednotlivými složkami sociálně-právní ochrany dětí v České republice a ve Finsku. Následně se zaměřuje na porovnání obou systémů, na jejich klady a zápory a na konkrétní prvky ve finské sociálně-právní ochraně děti, které by mohly být přínosem pro český systém. K dosažení těchto cílů je v práci kromě informací z odborní literatury využito také dotazníkového šetření, kterého se zúčastnili vybrání sociální pracovníci z České republiky a z Finska.
|
|
|
Konflikt povinné mlčenlivosti a ohlašovací povinnosti v sociální práci
ŠTĚPÁNOVÁ, Jana
Bakalářská práce se zabývá problematikou konfliktu povinné mlčenlivosti a ohlašovací povinnosti (oznamovací povinnosti) u sociálních pracovníků. Jednou z oblastí sociální práce, kde se tento konflikt nejčastěji objevuje je sociálně právní ochrana dětí. Povinnost mlčenlivosti sociálního pracovníka je výslovně dána v ust. § 100 zákon č. 108/2006 Sb., termín oznamovací povinnost je obsažen v Trestním zákoníku zákon č. 40/2009 Sb. Tato problematika má však i druhou stranu mince, čímž je vymezení povinné mlčenlivosti a oznamovací povinnosti z hlediska etiky, které je zakotveno v Etickém kodexu sociálních pracovníků ČR. Sociální pracovník se tak mnohdy dostává do řady situací, kdy je postaven před dilema rozhodování se v rámci práva či etiky. V teoretické části se práce zabývá rolí sociálního pracovníka, hodnotami i morálními a etickými otázkami. Dále jsou uvedeny informace z hlediska povinné mlčenlivosti a ohlašovací povinnosti z oblasti sociální práce s různými aspekty vykonávání této činnosti v oblasti sociálně právní ochrany dětí. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat zkušenosti sociálních pracovníků na poli sociálně právní ochrany dětí s konfliktem povinné mlčenlivosti a ohlašovací povinnosti. Pro zodpovězení výzkumných otázek byla použita metoda kvalitativního výzkumu založena na polostrukturovaných rozhovorech s otevřenými otázkami. Rozhovory byly prováděny s cíleně vybranou skupinou sociálních pracovníků, pracujících v oblasti sociálně právní ochrany dětí. V této práci byly stanoveny hlavní výzkumné otázky: Rozlišují sociální pracovníci v sociálně právní ochraně dětí etické a právní hledisko dilematu? Upřednostňují sociální pracovníci v sociálně právní ochraně dětí ve svém rozhodování právní nebo etický způsob uvažování? Výsledky mé práce mohou sloužit především pro pedagogické účely jako názorné případy dilemat v sociální práci.
|
|
|
Dopad nařízení EMIR na finanční trhy v EU
Finkelshtein, Ekaterina ; Teplý, Petr (vedoucí práce) ; Husták, Zdeněk (oponent)
Dne 4 července 2012 byla přijata regulace OTC Derivátu - European Market Infrastructure Regulation (známa jako "EMIR"), která přišla v platnost 16 srpna 2012. Regulace požaduje, aby standardní derivátové kontrakty byli "clearingovany" přes ústřední protistrany (CCPs) stejně jako hranice pro "neclearingované" obchody a ustanovuje striktní organizační a obezřetné obchodnořídící požadavky pro CCPs. Regulace taky zabezpečuje, aby informace o všech Evropských derivátových transakcích byli reportovány na uložiště obchodných údajů a byli dostupné pro dozorní orgány včetně European Securities and Markets Authority (ESMA), aby zodpovědným osobám dali jasný pohled toho co se děje na trzích. Cílem téhle bakalářské práce je vykonat komplexní analýzu dopadu EMIR. První část je zaměřena na empirický výzkum regulace. V druhé časti jsou prezentovány výsledky datové analýzy z kvantitativního i kvalitativního pohledu.
|
|
|
Oznamování trestných činů a jeho kriminologický význam.
Kubínová, Aneta ; Hořák, Jaromír (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Aneta Kubínová: Oznamování trestných činů a jeho kriminologický význam, 2016 Abstrakt: Trestní oznámení je nástrojem trestního práva, který umožňuje veřejnosti účastnit se na potlačování kriminality. Kromě toho je trestní oznámení nejčastějším prostředkem, jak se orgány činné v trestním řízení dozvídají o spáchání trestných činů. Tato práce má za cíl analyzovat institut trestního oznámení v České republice, při čemž objasňuje jak práva a povinnosti oznamovatele, tak práva a povinnosti orgánů činných v trestním řízení související s oznamováním trestných činů. Práce je rozdělena do šesti kapitol. První kapitola se věnuje základním principům úpravy trestního oznámení v českém právu. Její podkapitoly se zaměřují na principy trestního práva relevantní pro podání trestního oznámení, registrovanou a latentní kriminalitu a postavení oběti trestného činu při podávání trestního oznámení. Druhá kapitola shrnuje právní úpravu trestního oznámení v právním řádu České republiky. Její podkapitoly se zaměřují na trestní oznámení jako podnět k zahájení trestního stíhání a náležitosti formy a obsahu trestního oznámení. Třetí kapitola analyzuje přípravné řízení vyvolané podáním trestního oznámení. Její podkapitoly se zabývají postupem před zahájením trestního stíhání, vyšetřovací fází a zkráceným přípravným řízením. Čtvrtá...
|
|
|
Finančně-právní aspekty boje proti praní špinavých peněz
Katolická, Michaela ; Marková, Hana (vedoucí práce) ; Boháč, Radim (oponent)
Předmětem této práce je zpracování komplexního přehledu finančně-právních aspektů boje proti praní špinavých peněz v České republice a zhodnocení efektivnosti tohoto boje v praxi. Stanoveného cíle se práce snaží dosáhnout prostřednictvím analýzy tuzemského a mezinárodního institucionálního základu, nastavených legislativních opatření a jejich komparací, alespoň v základních hlediscích, s právní úpravou ve Francii.
|
|
|
Praní špinavých peněz
Janeček, Miroslav ; Kohajda, Michael (vedoucí práce) ; Kotáb, Petr (oponent)
Resumé Praní špinavých peněz můžeme definovat jako proces přeměny výnosů z nelegální činnosti na legitimní peníze nebo jiná aktiva nebo jako postup, jehož cílem je zakrýt původ a vlastnictví prostředků, které pocházejí z nelegální činnosti. Jeho hlavní fáze jsou umístění, vrstvení a integrace. Hlavními zdroji špinavých peněz jsou obchod s drogami, kuplířství, obchod se zbraněmi, vydírání, loupeže a majetkové trestné činy. Cílem této práce je analýza boje proti praní špinavých peněz z hlediska finančněprávního a institucionálního, vyhodnocení jeho úspěšnosti a formulace vlastních názorů na možné zlepšení jednotlivých prvků systému. První část práce se zabývá samotným pojmem praní špinavých peněz, jeho fázemi a znaky a historií. V druhé je analyzována právní úprava na mezinárodní, unijní a vnitrostátní úrovni. Pozornost je věnována především AML směrnicím a zákonu o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Hlavní povinnosti, které stanoví směrnice a AMLZ povinným osobám, jsou povinnost identifikace, kontrola klienta, uchovávání informací, oznamování podezřelých obchodů, odklad příkazu klienta, tvorba systému vnitřních zásad a školení zaměstnanců. Poté následuje charakteristika jednotlivých orgánů a institucí bojujících s praním špinavých peněz. Z mezinárodních...
|
host ::
RSS.